Lidé se mě někdy ptají, kde beru čas na všechny věci, které dělám. Na terapie, na cvičení, na přípravu seminářů, na moje projekty, na domácnost, na zahradu, na vnoučata, na sport, na šití a malování ...

Kolik hodin pro mě má den, když oni mají k dispozici jen 24 hodin? A kde beru pro to vše energii a ještě jí tolik poskytuji lidem?

A jak je možné, že jim rozumím a dokážu jim poradit a navést je na cestu, která je přivede k řešení a vyřešení problému?

Je to kouzlo?

          _____________________________________________________________________________________________________________

 Prostě sleduji situace z jiného úhlu pohledu, používám svoje schopnosti a vnímám systémově. Tak vidím, kde je problém a v souladu s tím hospodařím s energií. To je celé to kouzlo. A hlavně, baví mě to.

 Líbí se mi práce s lidmi. Inspiruje mě, když vidím, jak se člověk rozzáří díky uvědomění si třeba jen malé věci, kterou má chuť ve svém životě změnit. A jak potom doslova září tu svou jedinečnou energii kolem sebe a tím ovlivňuje spoustu dalších lidí. Je to nádherná lavina, která se tím spustí.  Fascinující koloběh energie.

          _____________________________________________________________________________________________________________

Ale vždy tomu tak nebylo.

"Školila" jsem se už odmala.

Vyrostla jsem víc jako kluk. Mezi auty, motorkami a s výkonnostními sporty. A k tomu jsem milovala zvířata. Utíkala jsem ke zvířatům a do luk a lesů vždy, když to šlo. Tam jsem se cítila doma.

Rodiče mě chtěli mít dle svých představ a tvrdě mě učili, jak je to podle nich správně. A tady jsem narážela na nejasnost, složitost a rozpor v lidském jednání, myšlení a vyjadřování.

 

Máma mě podporovala v malování a uměleckém rozvoji, ale táta v technice. Umělecká škola se mi prosadit nepodařila, táta prosadil svou, rozhodl a poslal mě do učení.

Vyučila jsem se jako Mechanik elektronických zařízení, na průmyslovce jsem vystudovala Měřící a automatizační techniku a na ČVUT studovala večerně mikroelektroniku.

Všechno změnila svatba, děti, odstěhování z Prahy na vesnici a práce na hospodářství. Najednou jsem byla šťastná, v přírodě, mezi zvířaty a vůbec mi nevadila ta dřina okolo.

Do mých 30 let jsem se snažila chovat tak, jak jsem se naučila v dětství, plnit přání a požadavky mého okolí. Cítila jsem, co si kdo myslí a mnohdy plnila jejich ještě nevyslovená přání. Doma i v práci.

Nastavila jsem se uvnitř tak, že všechno zvládnu.

Byla jsem na to zvyklá ze sportu. Citlivost, výkonnost, všestrannost a velká manuální zručnost mi v tom mnoho let pomáhaly. Fungovala jsem tak trochu jako perpetum mobile.

Moje okolí i já jsme si na to zvykli jako na normál. Bavilo mě to, jen jsem cítila, že je někde něco špatně. Toužila jsem po ocenění a pochvale od mých blízkých a okolí, ale ono nepřicházelo. A tak jsem se snažila víc.

A mé tělo mi takové zacházení jak se říká „pěkně spočítalo“. Nejprve se bolestivě začala ozývat stará zranění z vrcholového sportu. Hodně to bolelo a špatně se mi chodilo. V tu dobu jsem stále neviděla ani neslyšela, co mi tím moje tělo říká.

Neposlechla jsem se, nezastavila a pak přišla i blokace rukou. Rentgen páteře ukázal, že mám osteofyty, tedy výrůstky na páteři, které způsobují bolestivé blokace končetin. Lékaři viděli řešení jen operativní a odsoudili mě na invalidní vozík, ať už s operací zad nebo bez ní.

To byl pro mě zlomový bod.

Koho z vás by tohle nevyděsilo? Na vozíku jsem samozřejmě skončit nechtěla. Začala jsem hledat jiné cesty a alternativy léčby. Až když mi onemocnělo tělo a začalo to být těžké a bolavé až moc, došlo mi to.

V mém chování vůči mně chyběla přírodní síla, jakou jsem používala přirozeně při kontaktu s dětmi, zvířaty a rostlinami.  

Přírodní komunikace s dětmi, se zvířaty a rostlinami mi vždy fungovala výborně, intuitivně. Ale moje komunikace s lidmi, byť těmi nejbližšími? Ta mě stála opravdu hodně sil a výsledek nebýval často takový, jaký jsem chtěla. Proč?

Děti i zvířata jsou totiž v komunikaci čistá, přímočará. Dítě i zvíře co si myslí, to taky dělá. A buď vám věří, nebo ne. Jednoduché. Oni nevymýšlejí co by, kdyby, ale proč…

Zato lidské myšlení a jednání bývá složité. Lidé si často něco jiného myslí, něco jiného říkají a něco jiného dělají. A ještě k tomu vysvětlují, zdůvodňují, posuzují, manipulují a taktizují a tu jednoduchost je pak těžké najít.

          _____________________________________________________________________________________________________________

 Potřebovala jsem se naučit, jak se sebou zacházet takovým způsobem, ve kterém bude přírodní síla, přirozenost a lehkost i v žití s lidmi.

 Potřebovala jsem se naučit jak hospodařit s energií ve vztahu k sobě i ke svému okolí.

 A potřebovala jsem spojit dva, pro mě do té doby oddělené světy, tedy mé přírodní fungování s dětmi, se zvířaty a rostlinami a svět, který žiji s lidmi.

          _____________________________________________________________________________________________________________

Pochopila jsem, že jsem vlastně obětovala sebe a svojí energii pro druhé a z toho byl ten zdravotní průšvih, velké varování a moje tvrdé zastavení.

Bylo potřeba věci rychle změnit.

Tak jsem vše připravila a začala postupně měnit. Tím se otevřely možnosti a přicházely nabídky, i na mé vytoužené místo na Astronomický ústav. Změnila jsem zaměstnání, zároveň i dětem školku a všechno bylo rázem jinak. Na Hvězdárně v Ondřejově jsem pracovala jako technik na vědeckých přístrojích zkoumajících Vesmír a moc mě to bavilo.

Vesmír je báječný a život mě vedl cestou poznání i tady, na družicovém výzkumu, kde se naše skupina zabývala výzkumem mikrogravitací. Vědecká potřeba měření nehomogenity v beztížném stavu vedla k vývoji přístrojů – mikroakcelerometrů a posléze i družice.

K tomu jsem začala studovat a večerně jsem si dodělala střední zdravotnickou školu. Studovala jsem i čínskou medicínu u MUDr. Wanga a ajurvédu u tibetského lámy mistra Edgara.

Začala jsem se učit poznávat přírodní energetické zákonitosti lidského organismu a aplikovat je do praxe. Čím víc jsem se učila, tím víc mi přicházelo příležitostí.

Když mě osud dovedl na kurz k tibetskému Lámovi, všechno mi hodně rychle začalo zapadat do sebe jako dokonalé puzzle. Moje přírodní schopnosti, které jsem dostala do vínku, se rozvíjely spolu s dalšími znalostmi a dovednostmi.

 

Osteofyty zmizely během měsíce mého cvičení a působení Lámy. Prostě se obrousily a já se mohla znovu v plném rozsahu hýbat.

Dodnes jsem vděčná, že jsem se mohla několik let učit od mistra Edgara a později s ním spolupracovat.

          _____________________________________________________________________________________________________________

 Pochopila jsem, že síla k uzdravení člověka je jen uvnitř. A zvenčí se může pomoct, spojením tzv. západní a východní medicíny. 

  A mám-li sílu si svůj systém porouchat a mít nemocné tělo, tak mám taky někde sílu si ho opravit, uzdravit. 

          _____________________________________________________________________________________________________________

Když skončil jeden velký projekt v Astronomickém ústavu, kde jsem pracovala 20 let, nebrala jsem to jako průšvih, ale jako impulz ke změně. Založila jsem v Praze rodinné regenerační centrum a začala jsem se věnovat naplno práci s lidmi.

K čemu mě to vše vedlo?

Od roku 1996 jsem se intenzivně věnovala pěstování zdraví u sebe, lidí i zvířat. Spolupracovala jsem s lékaři a vše propojovala v optimální ozdravný komplex.

Využila jsem své technické zkušenosti a přes výzkum mozku – pravé a levé hemisféry, jsem se dobrala k tomu, co je pro mě v komunikaci s lidmi namáhavé, kde jsem obětovala svou energii bez kýženého výsledku.

Technika a její zákonitosti mi moc pomáhaly celý život. Vždy musel fungovat software spolu s hardwarem a to definovaným měřitelným způsobem. Tento ryze technický přístup mi pomohl i v mém výzkumu komunikace s lidmi.

Mám rozvinuté vnímání přes pravou hemisféru, která mi mimo jiné umožňuje používat syntetické myšlení, představivost a schopnost porozumět. Levou hemisférou jen přiřazuji logiku do kompatibility žití teď a tady.

Na základě zkušeností z tohoto výzkumu s výbornými výsledky jsem vyvinula unikátní ozdravnou metodu, která propojuje hmotné a energetické roviny našeho bytí. Spojuje na duchovní, vědomé úrovni, naše hmotné a energetické schopnosti v jeden ozdravný systém bytí.

Jak své schopnosti využívám

          _____________________________________________________________________________________________________________

 Učím v praxi své klienty, kteří se cítí bez energie nebo jsou nemocní a nic je nebaví, jak spustit proud energie do toho, co dělají. Aby žili s radostí a lehkostí a bylo jim dobře.

 Učím jak žít na vyšší vědomé úrovni, jak být „vesmírná bytost, v lidském těle, s posláním na Zemi“. Vědět, co je energetické poslání, jak proudí energie mezi nebem a Zemí a jak se používá v praktickém životě. Uvědomit si rozměr „člověk – vesmír“. Vždyť umíme vysílat signály a data do vesmíru ke družicím i jiným planetám a přijímat je zpět, přestože tam nevedou dráty. A myšlenky jsou také signály a data. 

 Učím, jak věci dělat jinak, s novou silou a být sám sebou. Dělat věci, které baví, být ekonomicky zajištěný a k tomu mít dost času pro sebe a svoje milé.

          _____________________________________________________________________________________________________________

A víte co je úžasné?

Pomohu vám uvědomit si, že jste jedineční, důležití a máte zde, na Zemi, své důležité místo.

A co je báječné?

Za více jak 20 let mého působení se mi podařilo vyvinout unikátní metodu a moje praktické učení o energetickém systému a jeho používání je nezávislé na profesi a na věku.